Šance pro ohrožené regionální dráhy

14.11.2011 Praha

V poslední době si situace, která nastává na části našich regionálních drah, začínají čím dál víc všímat i sdělovací prostředky. Rušit je, hledat pro ně lepší budoucí využití, nebo je raději rovnou prodat? Těmto a dalším tématům se ve svém říjnovém čísle věnuje například časopis Moderní obec ve svém článku, z něhož Vám přinášíme výňatek. Součástí zajímavého textu na více, než ožehavá témata, je v závěru také anketa, která přibližně dokresluje spektrum názorů mezi představiteli místních samospráv, které jsou momentálním stavem konkrétně dotčeny.

Správní řízení ve věci rušení 11 regionálních drah pozastavil letos v září ministr dopravy Mgr. Pavel Dobeš. Má totiž za to, že než regionální dráhu zrušit, bude lepší ji prodat. A to tím spíše, že už před rozhodnutím ministra o některé dráhy projevili zájem případní kupci. U kterých nevyužívaných či pouze málo využívaných, a tudíž neefektivních drah Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, (SŽDC) původně chystala zrušení, převod vlastnictví či změnu kategorie dráhy? Šlo o následující trati:

Trať č. 245 Hrušovany nad Jevišovkou-Hevlín (6,741 km, Jihomoravský kraj);

Trať č. 233 Čelákovice-Mochov (4,033 km, Středočeský kraj);

Aš-Aš státní hranice-Selb (Karlovarský kraj);

Trať č. 043 Královec-Žacléř (2,962 km, Královehradecký kraj);

Trať č. 312 Bruntál-Malá Morávka (17 km, Moravskoslezský kraj); -

Trať č. 144 Krásný Jez-Loket předměstí (14,059 km, Karlovarský kraj);

Trať č. 026 Broumov-Otovice zastávka (4,205 km, Královehradecký kraj);

Trať č. 113 Čížkovice-Obrnice (35,788 km, Ústecký kraj);

Trať č. 162 Kralovice u Rakovníka-Mladotice (11,301 km, Plzeňský kraj);

Trať č. 256 Čejč-Uhřice u Kyjova (15,470 km, Jihomoravský kraj);

Trať č. 095 Libochovice-Račiněves (19,952 km, Ústecký kraj).

Na tyto dráhy SŽDC už zpracovává ekonomicko-právní studii, na jejímž základě by bylo možné stanovit přesná pravidla případného prodeje. Jisté je jedno: O prodeji regionálních drah nebude rozhodovat ani SŽDC, ani Ministerstvo dopravy, neboť jde o státní majetek, jehož prodej je výlučně v kompetenci vlády. Mluvčí SŽDC Ing. Pavel Halla poznamenává, že právě tak je jisté, že nebude možné bezúplatně převést majetek státu - trať na obec. Například starosta Hevlína podle SŽDC u trati č. 245 projevil zájem o převod vlastnictví dráhy na obec. „To nepůjde, neboť podle evropské legislativy by šlo o nedovolenou podporu podnikání“.

Nyní se při přípravě uvedené studie spíše diskutuje o tom, jak cenu stanovit - zda odhadem tržní ceny, nebo cenou úřední na základě výpočtu Ministerstva financí. SŽDC má podle mluvčího Ing. Hally v tuto chvíli za to, že před zahájením správního řízení o rušení příslušné dráhy bude napříště vhodné provést transparentní výběrové řízení na převod vlastnictví dráhy. Jediným kritériem pro výběr nového nabyvatele má být cena, protože tak nebude hrozit riziko vyplývající z nedovolené podpory.

Nenajde-li se v rámci nabídkové řízení žádný zájemce o převod dráhy, SŽDC navrhuje zahájit správní řízení o rušení dráhy nebo její části. Pokud jde o pronájem dráhy, podle SŽDC by takový postup projednávanou problematiku neřešil, neboť pronajímatel (SŽDC) by musel zajistit prostředky na údržbu a opravy pronajaté věci, což by vedlo k „nenaplnění základního záměru řešení problematiky nevyužívaných nebo málo využívaných drah“. „Nelze předpokládat, že by se našel nájemce,“ tvrdí mluvčí, který „by nabídl nájemné v takové výši, aby pokrylo náklady na provádění údržby, oprav, případně investic konkrétní dráhy.“

SOUKROMÍ DOPRAVCI MINISTROVO ROZHODNUTÍ VÍTAJÍ

Soukromí železniční dopravci krok ministra vítají. Například Ing. Jan Šatava, ředitel společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), říká: »Iniciativa ministra dopravy je správná, protože kroky SŽDC k rušení tratí byly naprosto nepřipravené, zmatečné a ignorovaly dokonce i platnou legislativu. Podle právního názoru Ministerstva dopravy, formulovaného v rozhodnutích v předmětných správních řízeních, je třeba regionální dráhu chápat jako veřejný statek bez ohledu na vlastnictví a její význam je povýtce regionální, takže je nutné brát v potaz kvalifikovaný názor měst a obcí, jimiž dráha prochází. Nelze likvidovat veřejnou infrastrukturu na základě názoru jediného subjektu, jehož zákonnou povinností je o tuto infrastrukturu pečovat.«

Ing. Jan Šatava nechce spekulovat o případné účasti své společnosti ve výběrových řízeních, ale zdůrazňuje, že opakování privatizace tratí (jako tomu bylo v roce 1998 u společnosti JHMD) za 1 Kč do privátních rukou by teď zřejmě nebylo průchodné. »Za jediné správné a smysluplné řešení považuji převod majetku této infrastruktury ze státu jakožto veřejné ruky na obce, sdružení obcí, kraje (kde o to bude zájem), tedy na jinou veřejnou ruku, a to bezúplatně, jak je v takových případech obvyklé. Zájem ze strany obcí by pak bylo možné považovat za měřítko významu tratě pro region. Nabyvatelé by následně měli zabezpečit provozování dráhy, což by zajišťovaly odborné subjekty,« řekl ředitel společnosti Jindřichohradecké místní dráhy. Podle jeho názoru by se obce a města měly prodeje / převodu drah přímo účastnit. »Stát si musí položit otázku, zda je pro něho je výhodnější několik miliónů získaných za prodej veřejného statku s nejasným osudem, nebo převod tohoto veřejného statku na veřejnou ruku s jistou zárukou zachování veřejné infrastruktury. Myslím, že logika věci je jasná« dodal Ing. Jan Šatava.

Podobně hovořil Mgr. Bohumil Augusta, jednatel společnosti KŽC Doprava, s. r. o. «Ze strany ministra je to krok k udržení a záchraně regionálních drah, které zde vznikly před 100 až 150 lety a není právem žádné dočasné čtyřleté politické reprezentace toto národní bohatství zrušit jen proto, že stát neumí hospodařit. Bude-li se naše společnost o nákup některého dráhy zajímat, pak jen takové, kde bude i zájem přilehlých obcí a měst o to, aby dráha zůstala zachována. Pak naše společnost provede její nákup, ale ruku v ruce s obcemi. Takový nákup však vždy přináší záporný účetní majetek. Lepší by proto bylo darování trati za 1 Kč, ale i pak by šlo o břímě. Dráhy se zkrátka nedají koupit za účelem zisku.«

K investicím do regionálních drah se vyjádřil i Štefan Bernáth, ředitel železniční dopravy společnosti Veolia Transport Morava a. s. Tato společnost provozuje Železnici Desná, čili regionální trať č. 293 ze Šumperka do Kout nad Desnou a z Petrova nad Desnou do Sobotína, která je v majetku Svazku obcí údolí Desné. Štefan Bernáth uvedl: »Pro naši společnost byla v roce 2002 možnost rozšíření palety služeb v dopravě o železnici vítanou příležitostí, jak získat v tomto oboru nové zkušenosti. Výnosy z jízdného pokrývají náklady ze zhruba 20 %, zbytek je formou úhrady ztráty hrazen Krajským úřadem. Obce na provoz železnice nepřispívají. Smlouvu o závazku veřejné služby na provozování Železnice Desná máme do roku 2016. Až začnou krajské úřady či Ministerstvo dopravy vypisovat výběrová řízení, tak se většiny z nich hodláme účastnit. Které to však budou, nelze zatím definovat.«

ANKETA

1) Vítáte rozhodnutí ministra dopravy pozastavit rušení některých regionálních železničních tratí s tím, že by se měly raději prodat?

2) Vidíte v případném prodeji tratě i nějaká rizika?

3) Byli byste jako město ochotni se případně na dalším provozu tratě finančně podílet?

Ing. Petr Rys, starosta města Bruntál:

1) Jako město jsme proti rozhodnutí ministerstva o zrušení trati podali v lednu letošního roku rozklad. Město Bruntál takto vyjádřilo zájem na zachování a využívání regionální dráhy Bruntál - Malá Morávka a na provozování drážní dopravy na ní za účelem zajišťování dopravní obslužnosti. Byť v ne velkém měřítku, trať byla dříve jedním ze způsobů dopravy obyvatel obce Malá Morávka a okolí do Bruntálu a naopak. Stejně tak byla využívána v rámci kulturních a společenských akcí, které považujeme za neméně významné k rozvoji naší oblasti a posilování pocitu sounáležitosti občanů s naším regionem.

2) Náš postup jsme konzultovali mimo jiné s občanským sdružením Společnost přátel Muzea Kapličkový vrch, které velmi úzce spolupracuje s obcí Malá Morávka a má eminentní zájem na zachování trati z výše uvedených důvodů. Uvedené občanské sdružení bylo v minulosti rovněž iniciátorem využití trati v rámci kulturních a společenských akcí. Domníváme se, že poslední zveřejněné informace o záměrech ministerstva dopravy jsou v souladu s vizemi a plány občanského sdružení i obce Malá Morávka. Společnost přátel Muzea Kapličkový vrch rovněž spolupracuje se společností KŽC Doprava, s.r.o., jež podle informací médií projevila zájem o odkup regionální železniční trati Bruntál - Malá Morávka. Pokud jde o možná rizika, ta lze zvážit až na základě konkrétních informací o podmínkách prodeje apod.

3) Město Bruntál se na provozu trati v minulosti finančně nepodílelo. Pokud jde o případné budoucí zapojení prostředků města do provozu trati, to je velmi předčasná otázka, k jejímuž zodpovězení je nezbytné disponovat potřebnými informacemi o potřebách, možnostech apod. a následně zejména patřičným rozhodnutím kompetentních orgánů města.

Ondřej Holub, starosta obce Malá Morávka, okr. Bruntál:

1) Osobně vítám rozhodnutí ministra dopravy o pozastavení procesu zrušení tratě Bruntál - Malá Morávka, ale na druhou stranu chápu, že je to pouze první krok na dlouhé cestě směřující k definitivnímu zachování tratě a jejímu smysluplnému využití. Chápu ekonomické důvody , které vedly k ukončení pravidelné dopravy na této trati, nicméně trať je v provozu 100 let a během své existence zažila období rozkvětu i období menšího využití, teď se v jednom takovém období nacházíme, ale myslím si, že to jistě není důvod k tak radikálnímu kroku, jakým by bylo zrušení tratě.Obec malá Morávka se za přispění partnerů snaží železnici využít alespoň v souvislosti s významnými obecními akcemi jako jsou den obce Malá Morávka, borůvkové hody, živý Betlém apod., kdy podporujeme organizaci jízd historických vláčků na tyto akce , což se setkává s velikým ohlasem u příznivců železnice.

2) Jednou z možností, jak zachovat existenci tratě bylo zažádat o je jí odkoupení, nicméně obce, kterými trať probíhá asi nebudou natolik finančně silné, aby mohly dráhu odkoupit, neboť z informací ministerstva dopravy vyplývá, že cena za takové tratě nebude v žádném případě symbolická, ale tržní. Chápu snahu státu o co nejlepší využití majetku, nicméně tato skutečnost bude mít za následek, že na odkoupení dráhy finančně nedosáhnou subjekty, které mají zájem na jejím provozování a umí dlouhodobě zajistit její provoz. Obávám se, že tímto vznikne prostor pro vstup spekulantů, a v důsledku nastane skutečný zánik dráhy.

3) Obec malá Morávka již v současné době finančně podporuje provoz na trati a jsme připraveni podpořit jej i v budoucnu. Provoz na trati se v současnosti bez dotací obcí neobejde, nicméně je podle mého názoru krátkozraké reagovat na tento stav zrušením tratě. Při vývoji cen pohonných hmot asi dnes nikdo není schopen říct, zda naše železnice i v souvislosti s rozvíjejícím se cestovním ruchem nezíská v následujících desetiletích opět na významu. Z hlediska turizmu se navíc jedná o unikátní trať s největším převýšením ve střední Evropě, která navíc prochází malebnou přírodou Jeseníků.

Jana Ponocná, starostka města Králíky, okr. Ústí nad Orlicí:

1) Ano, rozhodnutí ministra dopravy vítáme. Nikdy jsem nesouhlasili s rušením regionálních tratí a na všech jednáních jsme požadovali jejich zachování. Kromě toho právě trať Dolní Lipka - Hanušovice je významnou spojnicí mezi Pardubickým a Olomouckým krajem a z našeho pohledu má velký význam nejen pro občany regionu, ale také pro návštěvníky z celé republiky

2) Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Velmi by záleželo na zájemci a koupi tratě. Také si nemyslím, že by pozemky v tomto úseku byly příliš atraktivní pro případnou spekulaci.

3) Myslím, že otázka není zda bychom byli ochotni se na provozu finančně podílet, ale zda je to v našich možnostech. Příjmy všech obcí našeho regionu jsou nejnižší v celé republice (z hlediska RUD jsme ve skupině obcí s nejmenšími příjmy), a proto není možné, abychom spolufinancovali to, co je úkolem státu a kraje. Není přece možné, aby se venkovské regiony dostaly do situace, kdy si i zachování standartu budou muset pro své občany zaplatit sami, ale peníze, které stát k tomuto účelu mezi obce rozděluje budou přednostně přesouvány do center.

JUDr. Marta Výmolová, starostka obce Čejč, okr. Hodonín:

1) Trať Čejč - Uhřice u Kyjova již není pár let v provozu. Tuto trať dříve využívali jen někteří naši občané k cestě do práce do Ždánic. Ale tam již od nás nikdo nepracuje - dříve Šroubárna, Narex a další. Čejč má dobré autobusové spojení do všech míst - a pokud je mi známo, vlakem cestuje jen málo lidí. Proto nám až tak nezáleží na tom, co se s touto tratí stane. I naše nádraží je, bohužel, ve velmi špatném stavu a proto bych uvítala, kdyby bylo spíše v soukromých rukou a bylo postupně opravováno.

2) V prodeji uvedené trati žádná rizika nevidím. Pouze se obávám, obávám se, že je už značně zdevastována. A trať podle mého názoru nepatří k atraktivním lokalitám, takže případný spekulativní prodej pozemků je málo pravděpodobný.

3) Na provozu trati se finančně podílet nehodláme ani jsme tak nečinili v minulosti.

Celý článek naleznete v časopisu Moderní obec.

 

Aktuality

Provoz KŽC (koronavirus)

Rekreační rychlíky 2020 – kdy vyjedou?

Krokodýl na Liteňce

Provozní sezona KŽC 2020

Zahájení rekreačních rychlíků se blíží

749-006 na výletě na Šumavě

Nejmodernější motoráky v ČR brázdí Prahu přesně 1 rok

Rádia GSM-R do vozidel KŽC

Šenovka: obnova dráhy pokračuje

Vozidla KŽC na Bechyňce

Archiv aktualit:
2020     2016     2012
2019     2015     2011
2018     2014     2010
2017     2013     2009