Střecha výpravní budovy staticky zajištěna

23.10.2011 Kamenický Šenov

Od začátku, co jsme Sklářskou lokálku vzali na svá bedra, nás trápí zoufalá podudržovanost výpravní budovy na současné konečné trati v Kamenickém Šenově (na dolním nádraží). Budova byla vybudována a uvedena do provozu postupně mezi lety 1886 až 1903 a během své více než stoleté historie nikdy neprošla zásadnější rekonstrukcí. KŽC, coby nynější vlastník dráhy a nádražního areálu včetně pozemků, kolejiště, výpravní budovy a dalších objektů, se proto rozhodl, že na rekonstrukci zbídačelé budovy vypracuje projekt pro dotaci z grantů EU.

Budovu jsme zdědili ve stavu, v jakém je. Nemá smysl chodit pořád do minulosti a stále dokola si klást otázky, kde všude se stala chyba a kdo všechno nese za současný stav zodpovědnost. V konečné fázi se zde odehrály nájezdy nenechavých občanů, kteří objekt co se vybavení týče prakticky totálně vybydleli. Naposledy se dokonce zaměřili na vodorovné konstrukce v podobě dřevěných stropních desek, které rozebrali, stopili a v mnoha případech tak stropy obnažili na holé trámy. Příčin stavu ale bude více a jejich kořeny budou hlubší. Dráha z České Kamenice už po několik minulých desetiletí patřila mezi tzv. „nepodporované“, a to je věc asi prvotní a nejzásadnější.

Každopádně úkol budovu zachránit stojí nyní před námi a děláme vše, co je v našich silách, aby její budoucnost mohla být optimistická. Přáli bychom si, aby přežila a mohly se tak naplnit naše představy o muzejní lokálce s pěknou, rekonstruovanou výpravní budovou z 19. století, coby součásti turistického ruchu v tomto cestovatelsky málo objeveném regionu. Rekonstrukce poměrně velké budovy nebude finančně nijak jednoduchá. Bez podpory fondů EU půjde zařídit jen těžko. Bohužel se náš projekt zatím nepodařilo prosadit a tak nezbývá, než čekat na další příležitost.

Mezitím se však projevují následky dlouhodobě zdevastovaného stavu a nejrizikovějším faktorem se ukázala statická situace krovu. Některé jeho části byly sice relativně nedávno opraveny, ale v jiném místě byl například jeden vazník už natolik uhnilý, že bez okamžité podpory alespoň provizorní, stojatou dřevěnou opěrou by došlo k brzkému prolomení a zřícení minimálně celé jedné části krovu. Jedná se o východní úžlabí na jižní straně směrem do ulice. Toto řešení pomohlo, nicméně pouze krátkodobě. Bylo třeba se rozmyslet co dál, protože vysoká sněhová pokrývka, kterou lze na pomezí Lužických hor rozhodně očekávat, by mohla být osudová a provizorní řešení by nemuselo stačit.

Ačkoliv v perspektivě dvou či tří let je vše směřováno k zásadní rekonstrukci, nezbylo, než krov dočasně opravit takový, jaký je. Bylo vyměněno cca 30 metrů nejhůře postižených trámů, ať už v podobě vaznic, pozednic nebo kleštin. Asi v polovině povrchu střechy byla odstraněna převážně zničená krytina v podobě starých azbestocementových šablon, což způsobovalo masivní zatékání. Šablony byly coby tříděný odpad odvezeny na skládku.

Bylo demontováno cca 100 m² shnilého laťování, což je asi čtvrtina šikmé plochy střechy a rovněž uskládkováno. Prohnilé laťování bylo nahrazeno novými latěmi. Na ně i na ty, které byly zachovalé, byla upevněna nová asfaltová lepenka s pískovaným povrchem a hliníkovou vložkou - a to tak, že všude, kde byla odstraněna původní krytina je nyní nová, tuhá lepenka. Ta by měla po dobu cca 4-5 let bez problému odolávat všem povětrnostním vlivům a pak se uvidí, co bude dál. Přibyl také jeden prosklený střešní výlez.

Nádražní budova je tedy dočasně zabezpečena a ochráněna před zásadními nebezpečími, kterými by mohla být destrukce krovu pod tíží sněhové pokrývky, nebo pokračující zatékání.

Foto: 190