Dětský den v Braníku s dvaašedesátkou

30.5.2011 Praha

U příležitosti Mezinárodního dne dětí uspořádaly ČD, a.s., KCOD Praha tuto neděli v pořadí již osmnáctou výstavu lokomotiv na nádraží v Praze Braníku, nazvanou Den dětí s Posázavským pacifikem. Její součástí bylo také několik zvláštních jízd historických i moderních vlaků do bližšího, či vzdálenějšího okolí. Branická stanice, ležící v zeleni poblíž řeky Vltavy, nedaleko od bývalého pivovaru, má svoje těžko popsatelné kouzlo. Dýchá tam železniční historie a pamětníkům se mohou vybavovat vzpomínky na kdysi hustý víkendový provoz na dolní větvi Pacifiku.

Sobotní a nedělní rekreační vlaky, tažené parními lokomotivami, byly kdysi, před desítkami let, podstatně delší, než jsou dnes a přesto doslova praskaly ve švech. Na výkonech těchto „rekreáků“ se v dobách parního provozu objevovaly především čtyřkoláky řady 434.2. Jeden z nich, dnes muzejní lokomotiva Českých drah číslo 434.2186, se v provozním stavu dožila až do dnešních dnů a na této tradiční akci se stala již pravidelným hostem. S koncem parního provozu, který byl v Praze a okolí poměrně rychlý, se i na tratích podél řek Vltavy a Sázavy začaly objevovat první stroje motorové trakce.

Zprvu lokomotivy a záhy také motorové vozy. Již v sedmdesátých letech zde postupně zdomácněly vozy řady M 262.0, které se zrovna v té době pomalu přesouvaly z rychlíkové vozby na lokálky. Tyto motorové legendy českých a slovenských kolejí se v místních podmínkách natolik osvědčily, že na tratích Posázavského Pacifiku vydržely až do konce devadesátých let.

KŽC Doprava jako vzpomínku na to, že právě tyto motoráky zde významně a dlouhodobě zasahovaly do dennodenního provozu, přivezl osobní motorový vůz M 262.1183.

Jednalo se sice o remotorizované provedení, nicméně mnohým z nás, zejména rodičům malých dětí, navozuje vzpomínky na naše mládí, kdy ještě byly tyto sympatické stroje běžné. Přítomný muzejní exemplář byl zajímavý také tím, že teprve před několika málo týdny byl svým novým majitelem vysvobozen z hrozby, že bude vyřazen z provozu a fyzicky likvidován. Naopak od nyní se stává funkční technickou památkou pro radost nás všech. Ještě docela nedávno oddaně zdolával táhlá stoupání kdesi daleko, v odlehlých Jeseníkách, kde byl do poslední chvíle nasazován v pravidelné osobní dopravě.

Proto pro něj bylo jeho účinkování v pražském Braníku, před zraky stovek železničních nadšenců, tak trochu slavnostní.

Naposledy se totiž Prahou projel v roce 2007 a to bylo tehdy jen zrychleně, protože v rámci redislokace se pouze přesouval mezi klatovským a šumperským depem. Čtyřnápravový motoráček v krásném designu ve stylu osmdesátých let přinášel dětem velkou radost a vláčné svezení v něm bylo určitě zase trochu něco jiného, než jízdy drkocajícími rybáky z parního vlaku, či tak trochu poskakujícím hurvínkem.

Tatínkové navíc ocenili služby, které se nacházely i vedle, v přívěsném vagónu jménem Bixovna, který si kredenc přitáhl s sebou. Především se jim očividně líbila možnost konzumace točeného piva v jedoucím vlaku spolu s poklidným posezením s výhledy z okna. Souprava, dopoledne spojená s rovněž přítomným hurvínkem č. 515 ze strojové stanice Pečky, zprvu jen sem a tam pendlovala po první koleji, přibližně mezi výpravní budovou a slepou kolejí ve směru na Modřany.

Odpoledne se však vydala trochu dál a dosáhla až stanice Praha-Zličín.

Mezitím také došlo k zajímavé situaci, kdy se na Smíchovském společném nádraží spojila s pravidelným historickým vlakem Pražského motoráčku, který byl ten den tvořen dalším obdobným vozem, čísla M 262.056. Následující část jízdy tedy absolvovali společně, coby jedna stylová, třívozová souprava. Trasa zvláštního motorového vlaku zpět pak nevedla ze Smíchova do Vršovic, jak by se dalo očekávat, ale dál společně s Pražským motoráčkem, až na konečnou na 1.A nástupišti pražského hlavního nádraží. Teprve tam byly oba vlaky rozpojeny a zatímco zvláštní vlak se bez nutnosti objíždění vydal přes Vršovice zpět do Bráníka, vůz Pražského motoráčku si v klidu počkal na svůj další obrat.

Zbytek prosluněného odpoledne si v Praze neokoukaná dvaašedesátka i se svojí Bixovnou odbyla opět na Branickém nádraží a krátce si odpočinula po předchozí jízdě táhlým stoupáním pražského semmeringu. Již o půl páté však byla na poslední koleji připravena k odjezdu směrem domů, do svého depa v Lysé nad Labem.

Foto: 146

 

Aktuality

Katusice hlavní nádraží

Dovolená s motoráčkem skončila

Jako před 50 lety

Pražský motoráček – stálice v nabídce

Lužický motoráček nejezdí

Podlipanský motoráček v provozu

Bixovna na Šenovce

Nový pár vlaků T1 jako přípoj od cyklovlaku T2

Kde to je?

Bezdězák potkal strom

Archiv aktualit:
2020     2016     2012
2019     2015     2011
2018     2014     2010
2017     2013     2009