Vlakem konečně i na letiště

28.5.2011 Čáslav

Ne ale na civilní, pražské, nýbrž na vojenské, které se nachází poblíž Čáslavi. Tuto sobotu totiž AČR po dvou letech opět pořádala Den otevřených dveří a tak se na zdejší letiště sjížděly tisíce návštěvníků s úmyslem prohlédnout si, jak je naše armáda vybavena pro případný boj ve vzduchu. Pořadatel akci organizačně dobře připravil a neopomněl ani na zajištění kyvadlové vlakové dopravy po vojenské vlečce do Chotutic, kde se nachází hlavní vchod do areálu a kde bylo u slepé koleje zbudováno pozoruhodné moderní nástupiště s vysokou nástupní hranou.

Letecký den se u Čáslavi pořádá pravidelně, každé dva roky a stejně jako v letech 2007 a 2009 byla zajištěním kyvadlové dopravy pověřena společnost KŽC Doprava. Ta zde opět nasadila dvě kapacitní motorové soupravy. Jednu čtyřvozovou s obsaditelností přibližně 400 míst a jednu třívozovou pro cca 350 cestujících. Delší souprava byla tvořena vozy M 262.1183 + Bix 372 + Bix 557 + M 262.1117 a druhá, kratší, vozy M 262.0124 + Bmx 029 + M 262.0180. Vlaky vyrážely na vlečku v dopolední a odpolední špičce v půlhodinovém intervalu a v sedle v hodinovém. Na místním nádraží byl navíc odstaven i barový vůz Bixovna, který sloužil čekajícím k zahnání žízně i hladu.

V průměru 50 let staré motorové soupravy se zhostily svého úkolu zcela bez problému a opět dokázaly, jak nadčasovými vozidly jsou tvořeny. Velká část cestujících, kteří se zájmově orientovali prakticky výhradně na vojenské letectví, ani nepostřehla, že se jedná o již muzejní unikáty a s naprostou samozřejmostí využila solidního komfortu, kterým tito kolejoví stařečci dodnes disponují. Vlaky byly obsazené do posledního místečka a kromě pár stržených kliček od oken vozů řady M 262 naštěstí neutrpěly žádnou další újmu.

Čáslavské místní nádraží, otevřené již v roce 1881, se nachází na opačném konci kolejiště, než je umístěna hlavní výpravní budova na trati 230. S ní je spojeno ocelovou lávkou pro pěší. Toto jinak zpravidla poněkud ospalé nádražíčko se v sobotu proměnilo v neskutečně frekventovaný železniční uzel. Jakmile jedna ze zvláštních souprav přijela od letiště, už byla na sousední koleji připravena k odjezdu druhá, do které si v mezidobí v klidu nastoupili cestující. Vlaky kyvadlové dopravy se zde současně potkávaly s pravidelnou osobní dopravou na trati 236, Čáslav–Třemošnice. Ty bývají už léta tvořeny sólo vozem řady 810, nyní exemplářem s pěknými, původními koženkovými lavicemi. Vůz se tudíž příliš nevymykal z vysokého standardu, nastoleného historickými vlaky.

Aby toho nebylo dost, do všeho ještě intenzivně zasahovala nákladní doprava společnosti ČD Cargo. Malým nádražím, plným lidí, projely za den tři páry těžkých nákladních vlaků ve směru na Třemošnici, tvořené vždy velmi silně houkající lokomotivou 742.129 a cca 12 plošinovými vozy, přepravujícími předpjaté stropní panely z panelárny ve Vrdech. Další bohatý posun byl realizován rovněž opodál, na místním předávacím kolejišti.

Zkrátka, kdo má rád železnici ve spojení s historií i zajímavými a neobvyklými provozními situacemi, určitě si zde přišel na své a ke svému štěstí ani nepotřeboval hlavní důvod celé akce v podobě letecké přehlídky. Letadla sice občas z různých stran silně zahlučela, ale ani dva, na plný plyn se rozjíždějící loďáky s maximálně obsazenou kapacitou se přes staré výhybky a široké spáry mezi kolejnicemi nechtěly nechat svým důstojným hlukem zahanbit. Každý železničář dobře ví, který z těch hluků je ten správný! Už samotný rušný provoz osobní dopravy z místního nádraží po zdejší vojenské vlečce (tj. opačným směrem, než na Třemošnici) byl vzácnou pikantérií, která se opakuje jen jednou za dva roky. Vskutku bylo co pozorovat a samozřejmě i co fotografovat.

A tak nakonec akce spontánně přerostla ve svérázný železničářský happening. Z vlečky se na čas stala hlavní trať a na nechráněných přejezdech s místními komunikacemi se kvůli zdivočelým motoristům ozývalo téměř permanentní, mohutné houkání. Však také odpoledne jinak sporadicky využívaná kolej svojí náhlou oježděností připomínala hlavní koridor. Tomu ráno předcházelo dopravcem operativně zorganizované zdokonalení zdejšího průjezdného profilu. Některá ojedinělá křoviska totiž mírně opomněla, kam až sahají meze jejich rozpínavosti. Atraktivita neobvykle hustého železničního provozu byla korunována přítomností stánků SAXI s nabídkou železničních suvenýrů, časopisů a dalších propriet všeho druhu, včetně v sousedství Bixovny improvizovaně zbudované, externí občerstvovny s výčepem Postřižinského piva a nabídkou vonných klobás.

V pozdních odpoledních hodinách, po příjezdu posledního vlaku od letiště, byly zahájeny bohaté posunovací práce, sloužící k vytvoření konvoje vozidel, který se záhy přes Kutnou Horu, Kolín a Nymburk přesunul do Lysé nad Labem. Již na místním čáslavském nádraží byly jednotlivé vozy vzájemně sestaveny tak, aby jejich pořadí vyhovovalo potřebám dopravce s ohledem na jejich budoucí výkony a na minimalizaci následného posunu v areálu Lyseckého depa.

Foto: 145

 

Aktuality

Katusice hlavní nádraží

Dovolená s motoráčkem skončila

Jako před 50 lety

Pražský motoráček – stálice v nabídce

Lužický motoráček nejezdí

Podlipanský motoráček v provozu

Bixovna na Šenovce

Nový pár vlaků T1 jako přípoj od cyklovlaku T2

Kde to je?

Bezdězák potkal strom

Archiv aktualit:
2020     2016     2012
2019     2015     2011
2018     2014     2010
2017     2013     2009